10. 8. 2012

Jak se vám Leebee?

Dnes vám představím dalšího českého tvůrce, který se věnuje tvorbě textilních knížek a leporel. Práci Kateřiny Hurákové Chromkové jsem objevila na Fleru.cz,  kde si také její textilní hrátky můžete zakoupit. Nápaditost, dobře odvedené řemeslo, barevná vyváženost a pestrost, to jsou vše znaky kvalitní hračky pro malé děti, kterým se líbí nekonvenčnost a veliká hravost.

Czech artist Kateřina Huráková Chromková sews original soft books and toys.

eshop: Fler.cz
web: Leebee.cz



Jak vznikla tvoje první hračka? Jak jsi se k šití hraček vlastně dostala?
Vlastně je to plynulý proces od dětství. Se sestrou jsme si rády, asi jako všechny děti, hračky vyráběly ze všeho možného. Pro vlastní použití i coby dárky k Vánocům, narozeninám... Jenže zatímco většinu příčetných lidí to opustí v poměrně ranném věku, já zaplavuji nebohé příbuzenstvo svými výtvory dosud. Keramickými, dřevěnými, papírovými, textilními i z rozličných modelovacích hmot.
Obor výroba hraček byl jedním z těch, o jejichž studiu jsem uvažovala, jenže ten rok se zrovna obor neotvíral a tak jsem vystudovala architekturu. Během studia na střední i vysoké škole jsem si své infantilní choutky vybíjela alespoň výrobou textilních loutek a scén pro malé rožnovské divadélko V batohu. No a když se narodily děti, naskytla se konečně logicky dobře vysvětlitelná záminka pro to, moci si v pětatřiceti hrát a nevypadat přitom divně...
Se šitím, alespoň tím systematičtějším, jsem začala tak zhruba před rokem. Začala jsem vymýšlet konkrétní stránky knížky, pak na nějaký čas převážily postavičky, které lze do knížek použít. Dětem se zalíbily a vyžadovaly další a další. První knížku „Dům pro pana Hapa Papatého“ (což je synova zkomolenina jeho miláčka Hafa Chlupatého) jsem dokončila až okolo letošních Vánoc.








Proč šiješ knížky, co tě na nich zaujalo?
Když byla dcerka malinká, dostala od mé sestry jako dárek právě textilní knížku. Byla to hračka, kterou jsem u nás nikdy neviděla, sestra ji přivezla ze zahraničí. Když jsem viděla, jaký má knížka úspěch a jak si s ní dcerka a posléze i syn úžasně vyhrají, začala fantazie pracovat a rozhodla jsem se pro děti vyrobit něco podobného. Je to takový kapesní svět, který můžou mít děti stále u sebe. Před spaním v postýlce, při dlouhé jízdě ve vlaku, autě, v batůžku na výlet. Kdykoliv jej můžou vybalit a zanořit se do něj.





Jak má podle tebe hračka vypadat, co by měla splňovat?
Asi by měla hlavně rozvíjet fantazii, inspirovat k vyprávění příběhů. Měla by být pozitivní, veselá, vzbudit úsměv. Mám ráda, když z hraček sálá osobitý nezaměnitelný charakter. Když vyrábím hračku, mám v hlavě celý příběh, postavičky mají jméno, konkrétní povahu, příbuzenstvo a přátele, svůj zaběhlý způsob života, oblíbené jídlo...Občas mi někdo řekne, že to v nich zahlédl a to je pro mě velmi důležité. Když se mi podaří ten příběh reprodukovat. Vtisknout hračce výraz.






Co tě na této práci přitahuje?
Když nepočítám to, že si mohu „beztrestně“ hrát, je to hlavně úžasná svoboda. Cokoli si vymyslím, mohu hned zrealizovat, aniž bych musela absolvovat dlouhá jednání, konzultace, schvalování úřady, shánění kvalitních dodavatelů, řemeslníků, specialistů a to vše koordinovat a dozorovat.


S jakým materiálem pracuješ a proč?
Momentálně tedy používám k tvorbě hraček hlavně bavlněné látky a provázky, ale je to svět poměrně nedávno objevený. Když mne začaly doma svrbět prsty, padla volba na techniku šití zejména z praktických důvodů. Velmi by mě lákala třeba práce se dřevem, mám také ráda hlínu (keramika je další jeden můj vystudovaný obor), ovšem na jídelním stole v bytě je šicí stroj přeci jen únosnější varianta než svěrák a pila či keramická pec. Šicí stroj mám po mamince, asi 35 let starou Veritasku, které se sice trochu čadí z pedálu, ale jinak věrně slouží, a tak nebylo zapotřebí ani výrazných počátečních investic a mohla jsem se začít propadat do kouzelného hadříkového světa, který mne velmi rychle polapil.




Jaké byly tvoje oblíbené hračky v dětství, máš nějakou schovanou?
Jako děti jsme měly se sestrou velkou spoustu hraček a mnoho z nich jich dodnes přežívá bez větší újmy u rodičů v garáži. Vždycky jsem byla blázen do psů a dlouho byl mým největším miláčkem malý šedivý psík, myslím jeden z prvních modelů štěkacích pejsků (na kovovou páčku připojenou drátkem k hafanovi, která ale záhy odpadla). Měla jsem ho u sebe pořád, vzpomínám si, jak při každém jídle trůnil uprostřed stolu. Dnes je také na zaslouženém odpočinku v garáži a myslím, že v jeho útrobách by se ještě nalezly ukázky některých vybraných pokrmů, kterými jsem ho tehdy hojně zásobila.



















Které knihy máš ráda?
Budu jmenovat spíše autory. Chaoticky, tak jak mi přicházejí na mysl: Zdeněk Svěrák, J. R. R. Tolkien, Marcel Pagnol, Betty MacDonaldová, John Irving, Jan Werich, Miroslav Horníček, A. A. Milne, Irena Dousková, Zdeněk Jirotka, Karel Čapek, Bohumil Hrabal, John Steinbeck, Khaled Hosseini, Astrid Lindgrenová, Robert Fulghum, Jan Neruda, Gabriel García Márquez, Nikolaj Nikolajevič Nosov… :)
  

6 komentářů:

  1. ah ah ! j'adore la tête des personnages !
    Merci pour cette découvertes (et toutes les autres sur ce blog !)

    OdpovědětVymazat
  2. Je suis d'accord, Elisa. J'adore ce blog!

    Yes, I love the quiet, fabric books. How wonderful to discover this quiet book maker. How fun to interview her.

    OdpovědětVymazat
  3. Je moc krásná, úžasná a nápaditá, hrozně moc bych chtěla být vaše bleška a hrát si s ní :o)) Takže mi se Leebee :o)) Krásnou neděli MArkéta

    OdpovědětVymazat
  4. Excellent project for kids. Could you tell me please from where I can buy a book like this and how much it costs?

    OdpovědětVymazat